Nákup štěněte | Péče o štěně | Ostatní rady
Veterinární péče o štěně
Péči můžeme rozdělit na tyto oblasti:
- Odčervování
- Vakcinace
- Zevní parazité – Blechy
- Krmení
Odčervení
Nejprve něco k vývojovému cyklu škrkavky : Škrkavka je nejčastějším parasitem zažívacího traktu u psů. Dospělí červi žiji v tenkém střevě. Zde dochází k paření a samice zde kladou vajíčka mikroskopických rozměrů, která odchází s trusem z těla psa. Z trusu se po té uvolní do vnějšího prostředí vydrží infekční i několik let. Jestliže se takové vajíčko dostane s potravou do žaludku vylíhne se z něj mikroskopická larva která migruje krví přes játra do plic, odtud je larva vykašlána a polknuta a v tenkém střevě dospívá, páří se, klade vajíčka a celý cyklus se opakuje.Ne všechny larvy však doputují do plic.Část z nich se zachytí ve svalovině a v parenchymatosních orgánech. U březí feny se mohou proto krví dostat larvy škrkavek do plodů a nakazit štěňata ještě v děloze před vlastním narozením – Transplacentární přenos a štěně se již se škrkavkama narodí. Jelikož larvy škrkavek mohou migrovat u březí feny i do mléčné žlázy, tak i touto – Laktogení cestou se mohou štěňata nakazit při pití mateřského mléka. A dále se mohou nakazit již zmíněnou perorální cestou – třeba lízáním kůže matky při pití mléka, která byla dříve potřísněna trusem. Proto je nutné odčervovat štěňata od stáří 2 – 3 týdnů 3x – 4x ve 2 až 3 týdenních intervalech. Zamezení přenosu larev krevní cestou přes placentu do plodů můžeme i minimalizovat odčervením březí matky do poloviny březosti, asi do 30 tého dne od nakrytí.
Vakcinace
Na vakcinaci neexistuje universální očkovací schéma. Na našem trhu je celá řada očkovacích látek a optimální schéma Vám doporučí veterinární lékař při první návštěvě veterinárního zařízení. Záleží na tom v kolikati týdnech bylo vaše štěně poprvé očkováno a jakým typem vakcíny. Od toho se bude další vakcinace odvíjet. Štěňata se vakcinují 2 – 3 x podle typu použité vakcíny od 6 tého do 14 tého týdne stáří proti základním infekčním nemocem. Psince,Parvovirose,Infekční hepatitidě, Laringotracheitidě a Leptospirose.
Vakcinace proti vzteklině se u štěňat očkuje na závěr očkovacího schématu mezi 3 – 6 měsícem věku většinou samostatně.
Zevní parazité – Blechy
Určitě každý chovatel se alespoň 1x za život setkal s blechou. Někteří mají z výskytu těchto parasitů panický strach a jiní zase říkají , že každý správný pes musí mít blechu a nebo blechy. Pokusíme se mezi těmito dvěma stanovisky najít kompromis a něco málo si o bleše povědět.
Více než ze 100 druhů blech se nejčastěji můžeme setkat s blechou kočičí,psí a lidskou. Dospělá blecha se živí krví svého hostitele a přebytek který nevyužije se vylučuje trusem v podobě drobných černých zrníček, které se po styku s vodou rozpouští a barví se do červena. Kolikrát velké množství tohoto trusu můžeme nacházet na tele zvířete. Dospělá blecha ze svůj život je schopna naklást na tělo hostitele a do prostředí až 500 vajíček. Vývojový cyklus blech ( vajíčko, larva , kukla , dospělec ) trvá asi 4 – 5 týdnů. Na zvířeti parasituje jen dospělec a celý vývojový cyklus ( vajíčko . larva . kukla ) se děje mimo hostitele ve vnějším prostředí. Vývojová stadia jsou odolná proti nepříznivým vlivům prostředí a proto po určité době, je toto prostředí promořeno a možnost výskytu dospělých blech na zvířeti se zvyšuje.
Z uvedeného je zřejmé že nestačí jen eliminovat dospělé jedince na zvířeti ale důkladně asanovat i prostředí kde zvíře žije. Přípravky k hubení blech lze rozdělit do 2 skupin:
- Adulicidy – přípravky na hubení dospělců – působící dlouhodobě i krátkodobě
- Růstvé regulátory – bleší antikoncepce
Na našem trhu je celá řada přípravku a jde jen o to zvolit tu správnou formu boje a správnou aplikační formu protiblešího přípravku. Je rozhodně lepší zvolit jednodušší aplikační formu, která zvíře i méně stresuje a která má navíc protrahovaný účinek. Takové přípravky se na zvířata budˇnastříkají a nebo nakapou. Účinná látka takovýchto přípravků se vstřebává kůži do krevního oběhu. Jestliže pak blecha nasaje krev takto ošetřeného zvířete je usmrcena. To znamená že blecha musí být v kontaktu se svým hostitelem. Ale i tyto dlouhodobě působící přípravky, stejně jako použití jednorázově působícího antiparazitárního šamponu neřeší asanaci prostředí od všech vývojových stádií blech,kde se zvíře pohybuje. Prostředí je nutné asanovat jak cestou chemickou ( postřiky ) ,tak i cestou mechanickou , jako je vysávání koberců a čalounění , a tím trvale snižovat počet vývojových stádií blechy v prostředí.
Růstové regulátory se podávají zvířatům v podobě tablet a principem jejich účinku je to,že blecha která se nasaje hostitelské krve, tak klade „ sterilní „ vajíčka , která nejsou schopna dalšího vývoje. Ale z uvedeného je jasné, že musí dojít vždy ke kontaktu blechy s hostitelem.
Nejúčinější forma boje s blechami je vždy kombinování výše zmíněných možností a kombinací různých přípravků a metod.
V neposlední řadě je třeba i připomenout , že blecha je mezihostitelem psí tasemnice – Dipilidium caninum a že po každém výskytu blech na zvířeti by se nemělo opomenout důkladné odčervení.
Takže vzhůru do boje s blechou.
